Propuštěný úředník z liberecké radnice Jakub Macek se o své příjmy bát nemusí. Vedl totiž kandidátku Změny v Jablonci nad Nisou, kde je i členem tamního zastupitelstva, a tak je „logické“, že mu Změna z libereckých peněz proplácí podle zásady „z cizího krev neteče“ faktury za práce, o jejichž smyslu, kvalitě a možná i skutečném provedení lze s úspěchem pochybovat. Jakub Macek, bývalý asistent náměstkyně Hrbkové, jež byla údajně s jeho prací nespokojena tak, že musel odejít, vyfakturoval od listopadu 2015 do ledna 2016 už téměř 50 tis. Kč a liberecká radnice ty faktury proplatila.

A aby toho nebylo málo, podle přehledu faktur, který mají k dispozici členové finančního výboru, byly fakturovány práce na zpracování podkladů ke zřízení dotačního fondu. Celkem si pan Macek za přípravu podkladů ke zřízení fondu nechal proplatit neuvěřitelných 163 hodin, tedy celkem 20 pracovních dní! Přičemž dotační fond je onen fond, jehož podklady vykazovaly takovou nekvalitu, že je náměstek Korytář napoprvé na poslední chvíli stáhnul z pořadu jednání libereckého zastupitelstva, napodruhé jej zastupitelé ani na pořad jednání nepřipustili a napotřetí prošly jen těsnou většinou navzdory devíti stranám nedostatků podrobně zpracovaných zastupiteli SLK.

Ti, kdo podlehli iluzi, že Změna a její lídr Jan Korytář myslí své moralizování a kritizování zneužívání veřejných prostředků tak, že ona bude úplně jiná, již snad poznali, že nebude. Nastavuje si dotační pravidla, aby dotace dostaly organizace propojené se Změnou, nebo platí své lidi na radnici, jejichž počet utěšeně roste, a nyní nově platí své lidi i mimo radnici. Když k tomu připočteme snahu náměstka Korytáře oživit svůj velký vynález – fond rozvoje, jehož smyslem není nic jiného, než soustředit rozhodovací pravomoc o veškerých opravách, údržbě a investicích do svých rukou, stává se veškerá dosavadní kritika tzv. starých pořádků jen obrovskou licoměrností a blamáží. Smutné na tom je, že se to vše děje s hlasy a podporou zastupitelů ANO. Ti sice poslední dobou skřípou zuby, ale to je vše, na co se zmohou.

Malá domů, řekl by jeden. Jenže tady nejde jen o nějakou malou domů, nýbrž o propracovaný systém financování Změny a o organickou součást jejího post-korupčního charakteru. Ten je typický na jednu stranu černobílým zjednodušováním schovávajícím se za fráze o „nové“ politice a na straně druhé bezskrupulózním pragmatismem, v němž platí „účel světí prostředky“ nebo, jak jsme již uvedli, „z cizího krev neteče“.

Nejde přitom o náhodu či ojedinělou kauzu, podobně se totiž Změna chová dlouhodobě. Připomeňme jen ono krátké období na přelomu let 2010–2011, kdy tehdejší primátor Korytář „zaměstnal“ vedoucího své kanceláře, tedy vysoce postaveného úředníka magistrátu, na tzv. příkazní smlouvu. Důvodem tohoto pracovněprávního nesmyslu nebylo nic jiného, než obejít zákon a pobírat další desítky tisíc měsíčně v představenstvu liberecké teplárny.